Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Státní pozemkový úřad

Voda potřebuje meze. Aby neutekla

Lidové noviny, 24. srpna 2017

Hranice z letadla vidět nejsou. I tak může člověk z výšky říct, jestli se dívá na Česko, nebo na Rakousko.
Zatímco českou krajinu tvoří dlouhé lány, jižní sousedé se chlubí malými políčky.

 

PRAHA - Česko má největší velikost půdních bloků v Evropské unii. Je to dědictví především komunistického režimu, kdy kvůli kolektivizaci hranice mizely a pozemky se scelovaly.

Z české krajiny mizely meze, remízky, cesty i aleje. Všechno to se teď díky pozemkovým úpravám navrací. „Na jedné straně je to nástroj státu, jak dlouhodobě realizovat rozvoj území, tedy budování protierozní či protipovodňové ochrany, sítě hlavních a vedlejších polních cest. Na straně druhé se díky úpravám také zhodnocují nemovitosti jednotlivých vlastníků, protože prostředí kolem zastavěných částí je pak atraktivnější,“ popisuje ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová. Pozemkové úpravy jsou přitom důležité i pro zachování vody v krajině, které se v souvislosti s přetrvávajícím suchem stalo jedním z nejpalčivějších problémů země. Z Česka odtéká voda do okolních států, protože země ji není schopna absorbovat. Do krajiny se proto vrací rybníky, mokřady, tůně nebo meze, které pomáhají vodu zachytit. „Pestrá krajina dokáže mnohem lépe reagovat na klimatickou změnu, zadržet vodu, prostředí je samo o sobě schopné vyrovnávat se s klimatickou změnou daleko rychleji,“ říká Maradová. Cílem pozemkových úprav je ale také vypořádání vlastnických vztahů, nové propojení vesnic, zúrodnění půdy a celková obnova venkova.

Současné ministerstvo zemědělství se i proto zaměřilo na pozemkové úpravy ve velkém. Před dvěma lety nastavil Státní pozemkový úřad (SPÚ) trend, aby se každoročně 200 pozemkových úprav zahájilo, 200 rozpracovalo a 100 dokončilo. Jen za letošek se do nich investovalo 400 milionů korun. Do konce roku by měly přibýt další projekty za 1,3 miliardy. Na příští rok počítá úřad se stejným objemem peněz. Plánováno je například vybudování protipovodňové hráze na ochranu obce Stará Hlína v okrese Jindřichův Hradec.

„Je to projekt za 80 milionů korun a je to jedna z našich největších investičních akcí vůbec,“ říká k tomu ředitel sekce pozemkových úprav SPÚ Michal Gebhart. Dalším větším projektem budou dvě nádrže a suchý poldr kolem Bořislavského potoka v okrese Teplice za 32 milionů korun. Dohromady opatření zvládnou udržet vodu v krajině, ale také chránit před povodní, když bude potřeba. V rámci projektu vzniknou také nové polní cesty, které usnadní život místním či turistům při procházkách.

  

Meze a průlehy za 22 miliard

Zhruba od roku 2003 se do české krajiny investovalo 22 miliard korun. Díky tomu na sedmi stovkách hektarů půdy vznikla protierozní opatření, tedy například meze, průlehy a zasakovací pásy. Průlehy se dělají na prudších svazích s ornou půdou: dlouhá cesta z kopce se rozdělí v podstatě na schody s širokými mělkými příkopy a mírným sklonem, aby se voda zpomalila a lépe vsákla. Zasakovací pásy jsou levné, ale účinné opatření, kdy se na svažitém terénu nebo v okolí nádrží vybudují obdélníky, které se osázejí trávou, keři nebo stromy. I ony staví vodě do cesty překážku, aby bez užitku neutekla.

Na patnácti stovkách hektarů vyrostla zelená infrastruktura, tedy remízky, aleje či stromy podél cest, a na 450 hektarech vznikla vodohospodářská opatření – protipovodňové hráze, rybníky, mokřady, vodní nádrže, poldry či odvodňovací příkopy. Dobudovala se síť cest dlouhá 3000 kilometrů.

Celkově je v Česku 13 099 katastrálních území. Na tisícovce z nich nejsou úpravy potřeba, protože jde o městské části či horské oblasti. Na více než pěti tisících už byly pozemkové úpravy provedeny, z nich pak na dvou tisících úpravy komplexní. Tedy takové, kdy se celé území zanalyzuje, popíšou se jednotlivé neduhy a ty se pak řeší všechny najednou.

„Může být zjištěn problém v katastru, jako například zápis duplicitního vlastnictví nebo nepřesnosti v mapách vzniklých digitalizací. Nesmí chybět ani protipovodňová ochrana. V řešeném území se vybere jeden nebo více vhodných prostorů pro zachycení vody tak, aby byla ochráněna co největší část obce. V těchto lokalitách nemusí pozemky patřit státu, takže pak jednáme s vlastníky o směně,“ popisuje ředitelka SPÚ Maradová.

Česko si s pozemkovými úpravami ve srovnání se zahraničím nevede vůbec špatně. Podle „Koncepce pozemkových úprav na období let 2016 až 2020“ je doba na zpracování projektů čtyři až pět let, což je ve srovnání s jinými státy Evropské unie zhruba polovina.


Lidové noviny, Eliška Nová 

 

Tisk