Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Státní pozemkový úřad

Restituční křivdy se vracejí do hry

Na kompenzaci za pozemky zabavené za minulého režimu stále čekají desetitisíce lidí.

Lidové noviny, 11. ledna 2018


Stát se obává mnohamiliardové zátěže z nevypořádaných nároků. Ministryně financí chce dostat situaci pod kontrolu

PRAHA Majetkové vypořádání s lidmi, kterým bývalý režim zabavil pozemky, je opět na pořadu dne. Ministerstvo financí chce tuto problematiku řešit s resortem zemědělství a Státním pozemkovým úřadem. Důvodem jsou obavy z hrozících miliardových nákladů pro státní rozpočet.
Část restituentů, s nimiž se stát doposud nevyrovnal za zabavené pozemky, se domáhá odškodnění u soudů. A ty jim mnohdy přiznávají násobně vyšší náhradu, než na jakou mají nárok dle zákona.
Někteří restituenti pak uspějí u soudů i s žalobami, v nichž žádají vydání jimi libovolně zvoleného státního pozemku. I když přesné statistiky nejsou k dispozici, na základě již ukončených soudních sporů lze odhadovat, že pro státní rozpočet jde o mnohamiliardovou zátěž.
A právě o dopadech restitucí na státní kasu a o tom, jakým způsobem tuto oblast řešit, chce jednat ministryně financí Alena Schillerová. „Musíme si ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a Státním pozemkovým úřadem (SPÚ) sednout za stůl, situaci zmapovat a přijmout řešení. Určitě se tím chceme zabývat," potvrdila LN.
Kotázkám, o jaké konkrétní řešení půjde a zda vůbec bude nakonec přijato, se úřady zatím nechtějí vyjadřovat. Ministerstvo zemědělství na dotaz k případným změnám v restitucích odpovědělo neurčitě. „Pro určení konkrétní podoby restitucí má vždy význam na jedné straně vůle zákonodárce, který přijme normu, dle níž následně správní orgány postupují, ale vedle toho také rozhodovací praxe soudů, dotvářející konkrétní přístup státu k restituentům," poznamenává resort.

Žalob přibývá

Státní pozemkový úřad, který spadá pod ministerstvo zemědělství, doposud registruje desítky tisíc restituentů, jimž stát dluží kompenzaci. Dodává nicméně, že z celkového počtu se pouze desítky či stovky lidí o své nároky aktivně hlásí.
Hodnota všech nevypořádaných nároků ve finančním vyjádření dosahuje necelých 400 milionů korun.
Zákon stanovuje, že v případech, kdy nelze původní majetek vrátit, mají restituenti právo na náhradní parcelu nebo na finanční odškodnění. To ale dle zákona vychází z oceňovacích předpisů z roku 1991, tedy zcela mimo dnešní realitu. Navíc takzvaná druhá restituční tečka počítá s tím, že od 1. července letošního roku nebude možné vydávat náhradní pozemky a restituenti budou moci žádat po dobu deseti let pouze o finanční vyrovnání.
Takto nastavené podmínky vyrovnání jsou důvodem, proč se mnozí restituenti obracejí na soudy, kde se domáhají štědřejší kompenzace. S blížícím se datem restituční tečky žalob na stát přibývá. V současné době SPÚ eviduje asi šest set žalob, v nichž restituenti požadují vydání jimi vybraného státního pozemku.
Otázkou je, zda by stát nevyšlo levněji, kdyby stanovil štědřejší podmínky pro vyrovnání s restituenty, nebo kdyby byla alespoň posunuta restituční tečka. Tu bude posuzovat Ústavní soud.
„Pokud bychom provedli nějaký přepočet finančních náhrad pomocí míry inflace a indexů růstu cen zemědělské půdy, půjde o částky, které zatíží státní rozpočet v řádech stovek miliard korun," poznamenává v rozhovoru pro LN k případné valorizaci Václav Kohlíček, ředitel Sekce majetku státu na Státním pozemkovém úřadu.
Petr Fišer, předseda Spolku pro ochranu práv restituentů, již dříve pro LN uvedl, že nejslušnějším postupem vůči samotným restituentům je vydání náhradních pozemků. „Dle mého názoru nikdo na straně státu nespočítal, o kolik se v případě aplikace restituční tečky navýší požadavky na objem finančních prostředků rozpočtovaných pro účely finančního vypořádání zbývajících oprávněných osob," říká.

Autor: Kateřina Menzelová

Tisk